pátek 27. června 2014

Jezte opravdové jídlo!

Biopotraviny - slovo, které možná spoustě lidí leze krkem kvůli tomu, jak často je skloňované...móda nebo co je to vlastně? Jenže biopotraviny jsou prostě úplně normální jídlo - mrkev nebo jablko, mléko, maso. Ne mrkev nadopovaná pesticidy, ne jablkový koncentrát s fruktózo-glukózovým sirupem, stabilizátory a "směsí vitamínů", ne bílá voda, v níž je zabito vše živé ani vodou napuštěné maso vyhnané hormony a vyživené geneticky modifikovanou kukuřicí. Je to staré dobré jídlo, jak ho znaly naše babičky. 
Ať už "smýšlíte eko" nebo ne, je potřeba, aby co nejvíce z nás toto normální jídlo kupovalo, i přes to, že je mnohem dražší než jeho průmyslové ekvivalenty. Věřte mi, že taky pociťuji tu téměř fyzickou bolest, když sahám do regálu pro biomrkev za 29,90,- a o metr vedle se mi vysmívá "normální" mrkev za 7,90,-. Jenže dnes bývá často zdraví nebezpečné po(u)žívat mnoho věcí, které jsou "normální". A cena, za kterou jsou k mání biopotraviny, to je (většinou) hodnota jídla, odpovídá nákladům a práci, kterou s ním výrobci měli. 
Že kupujete certifikovanou kvalitu, poznáte podle loga, kterým jsou biopotraviny (ale i například kosmetika) opatřeny. Mělo by na nich být uvedeno slovo "BIO", české logo "bio zebry" nebo evropské "bio listu" a kód výrobce. Tato značka zaručuje, že výrobek byl kontrolován na každém kroku jeho zpracování, takže se nemusíte bát, že jde o nějaký marketingový tah.
Čím déle budeme ochotni kupovat párky bez masa za pár korun, tím déle nám je budou supermarkety nabízet a tím dražší bude normální jídlo, dnes zvané biopotraviny. Tím déle si bude plnit mašinerie potravinářského průmyslu svoje bezedné kapsy.  

Je tu samozřejmě ještě druhý aspekt. Pomineme-li opravdovější chuť a kvalitu těchto potravin, jejich nákupem podporujeme zemědělství ozdravující naši planetu. Koupí "normální" zeleniny podporujeme ničení půdy, ve které vyrostla. Jak moc musí být náš vzduch, půda a vody zamořené, abychom pochopili?


pondělí 23. června 2014

Papír nebo bambus?

Otázka, kterou řeší čím dál více maminek. Jsou takové, které se nechají pohltit a zamilují se do tisíců vzorů, barev a typů materiálů, které mohou mít látkové plenky. A pak jsou takové, které jdou při představě, že by měly "při tom všem" ještě prát plíny, do kolen.
Vás váhající chci povzbudit. Je to jistě trochu práce navíc - zhruba jednou za tři dny dát prát pračku navíc...a pověsit. Ale zrovna věšení prádla je od jara do podzimu moje nejoblíbenější domácí práce. Každopádně vaše děti i příroda vám poděkují.

A až budete vybírat, podpořte třeba české maminky, které šijí plenky zde v Čechách:


Tento blog vzniká z mojí potřeby vyjadřovat se k některým procesům a jevům ve společnosti, diskutovat o mnohdy nepříjemných tématech a popošťuchovat lidi, aby více přemýšleli o důsledcích svého konání pro náš společný domov...