čtvrtek 12. února 2015

Jarní oddychnutí pro planetu

Na jaře prý probíhají rychleji a efektivněji očistné procesy v těle. Proto se tradičně vždy držely půsty před Velikonocemi. Tento zvyk se ale nějak ze společnosti vytratil a je to škoda, protože tělo by člověku poděkovalo za očištění od nánosů zimních hříchů. Zkuste se zastavit a popřemýšlet o tom, jestli byste také nezvládli menší odlehčení jídelníčku. Můžete zkusit třeba jen na pár týdnů vynechat maso nebo mléčné výrobky. To, co vám teď připadá nemožné, se může stát každoroční přirozenou tradicí. Místo jarní únavy si vyberte jarní očistu. Každý rok to zvládnete lépe a lépe. Možná to i trochu posune vaše myšlení v tom směru, co nutně potřebujete k životu a bez čeho se dá obejít. 
A jak je to s tou planetou? Současná živočišná produkce je pro ni obrovskou zátěží. Drží se mě taková utopická myšlenka, že kdyby každý druhý člověk na planetě ve stejnou chvíli na pár týdnů omezil živočišné produkty nebo držel nějakou formu půstu, že by si hrozně oddychla. Možná se vám zdá, že jedinec nemůže mít žádný vliv. Ale já si vždycky představuju, jak ty kuřecí řízky, co jsme nekoupili a neměli k obědu, v supermarketu vyhazují a příště jich musí objednat méně, a znám pár rodin, které to udělají také tak a myslím, že už jsme společně takhle pár kuřat a krav určitě zachránili. A pak si představuju, jak ve velkochovech snižují stavy a jak jednou třeba žádné velkochovy nebudou. 
Pokud vás to tedy oslovuje, 18. února bude Popeleční středa, po níž následuje 40denní půst. Nikdo nechce, abyste hladověli. Zkuste prostě vynechat nebo omezit třeba maso. Vy, kteří chcete pocítit pozitivní dopad na vlastní tělo i duši, vynechte maso, mléko, vejce, pečivo a cukr. Je to jen na 40 dní....:) A když vás to bude bavit, můžete si to zopakovat i dříve než příští jaro...

Přikládám ještě pro inspiraci recept na úžasnou polévku: http://veg-ethique.blogspot.cz/2013/08/polevka-z-cervene-repy-s-krenem.html 


pondělí 2. února 2015

Reklamujme!

Stalo se to každému z nás a bohužel ne jednou. Koupíme si bundu, tričko, kalhoty nebo boty a za měsíc je jdeme vracet s párajícím se švem. Tiskárny netisknou, rychlovarky nevaří, světla nesvítí, stěrače nestírají... Příště si "připlatíme za kvalitu" a zvolíme dražší "značkovější" výrobek, jenže nás často čeká ta samá štrapáce - cesta zpátky do obchodu, dohadování s prodavačkou o tom, co je to "běžné opotřebení" a "standardní použití", čekání měsíc na rozhodnutí někoho, kdo naši reklamaci odborně posoudí. A někdy zamítne. Takže se na to příště často vykašleme. Oželíme těch pár stovek, protože je nám líto času a energie vložených do reklamace. Buď chodíme s utrženým poutkem (popruhem, zipem, kapsou) nebo nám nefunkční věc leží doma. Zaclání a ubírá životní prostor. Pak ji vyhodíme a někde ve spalovně zřejmě vyletí komínem a změní se v popílek, který teď dýcháme. Úplně nová věc. A přitom jsme ji chtěli ještě deset let používat. Když to člověk domyslí, uvědomí si, že jde o mnohem víc než jen o peníze, které zaplatil v obchodě. 
Proto my to reklamování nesmíme vzdávat! Nosme prodejcům jejich šmejdy zpátky a tlačme na ně, ať si je vezmou...ať nás mají plné zuby dřív než my jich a ať pochopí, že chceme kvalitní věc, která nám vydrží léta. Ne punčocháčky, jejichž rozkrok má dítě po měsíci nošení u kolen a na které Vám prodavačka řekne, že co byste chtěli, dneska přece nic nevydrží. Ne matraci, o které slogan hlásá, že kvalitnější široko daleko nenajdete a která se nám po roce normálního spaní zlomí...Ne zimní boty, se kterými nesmíme do sněhu, protože se promáčí. Ne externí disk, který nám po dvou letech a měsíc po skončení záruky bez varování spolkne veškerá data včetně fotek z narození našich dětí. Proč mám nejkvalitnější kuchyňské náčiní od kamaráda, který ho sebral sedmdesát let staré na šroťáku a znovu mu vrátil život? Kdy už se konečně nevyplatí tyhle dnešní kšunty vyrábět???

Pro zájemce o problematiku plánovaného zastarávání velmi poučný (a také velmi smutný) dokument Spiknutí žárovek: https://www.youtube.com/watch?v=YAeNjD4Ce9M
Upozornění pro citlivé jedince: vynechte konec, kde je ukázáno, jak veškerý náš elektroodpad končí na obrovských skládkách v Ghaně, kde ho přebírají a spalují malé děti...nebudete moci spát.